
20 Srp Všude dobře, v kuchyni nejlíp
Všude dobře, v kuchyni nejlíp
Od pradávna lidé ví, že správné jídlo pomáhá duševnímu zdraví. O blahodárných účincích vaření už toho ale tolik k nalezení není. To se v poslední době mění a vaření se stává terapeutickou metodou, která je stále častěji využívána v nemocničních zařízeních.
Zkoušeli jste někdy ochutnat syrovou bramboru? Jestli ano, tak můžete potvrdit, že to není nic moc. Když ale někomu řeknete, ať zavře oči, zacpe si nos a necháte ho kousnout do brambory a jablka, nebude schopen mezi nimi poznat rozdíl. Jazyk rozeznává 5 chuťových kvalit, ve vnímání chutě hraje ale podstatnější roli právě čich, který (když je trénovaný) zvládá rozeznávat více jak 100 chuťových substancí. Proto se nám při nachlazení a ucpaném nose zdá většina jídel bez chuti. Člověk by se měl stravovat zdravě, ne každému ale zdravé jídlo chutná. Pro ty, kteří by i přestože jim zdravé „nevoní“ do sebe rádi něco takového dostali, nechť jim toto slouží jako inspirace.
Krásná vůně může v naší mysli ihned vyvolat příjemné pocity a vzpomínky, naopak nepříjemný pach zase rychle emoci nepříjemnou. Ucítíme a už se objevuje emoce, tak je to rychlé. Je tomu z důvodu přímého propojení čichových buněk s limbickými strukturami mozku. Ty jsou jedním z hlavních center generující emoce. I to pak využívá dobře cílená reklama, která se snaží za pomoci vůní navodit příjemný pocit, který nás motivuje ke koupi výrobku.
Jezení je přirozeně uspokojující proces. Ovlivňuje v mozku náš systém odměny, vyvolávající pocity blaženosti. Stejný systém je spouštěn například také při užívání návykových látek, posiluje pak naši motivaci k případnému opakování dané aktivity. Proto tak rádi jíme.
Není jídlo jako jídlo
V poslední době se pohled na jídlo poněkud změnil. Už nejde tak o to se pořádně nasytit či společensky pobavit, ale spíše o vyjádření nějakého názoru, o styl. S dostupnějšími cizokrajnými potravinami i tím, jak se stále více začínáme starat o to, co vlastně jíme, se naše stravovací návyky mění. Ekologická a morální stránka hraje zejména u dnešních mladších generací zásadní roli ve volbě kupované potraviny. Objevuje se nespočet diet různého druhu a pojmy jako superpotravina už nám také nejsou cizí. Možná i proto je dnes nejlepší doba začít psát vlastní kuchařku. V posledních letech se právě ony často objevují na nejvyšších příčkách v prodejních žebříčcích knihkupců. Dnes vaří každý.
Vařit znamená léčit
Vaření se tak jako terapeutická metoda dostalo i do nemocničních zařízení. Jeho aplikace do léčebných programů se využívá u širokého rozpětí duševních a behaviorálních onemocnění včetně depresí, úzkostí, poruch příjmu potravy, ADHD i závislostí. Takovýchto zařízení sice není mnoho a jsou rozšířeny zejména v Severní Americe, ale se stále větší popularitou mindfulness má tato terapeutická metoda o budoucnost postaráno.
Mindfulness (česky také všímavost) je asi nejvyužívanější terapeutickou formou vaření. Představu, jak vypadá takové všímavé vaření, nabízí ve svých příspěvcích doktorka Lisa Bahar. Může se to zdát úsměvné, ale jedná se o soustředěné zaměření pozornosti na konkrétní aktivitu, například loupání pomeranče, krájení masa a tak dále. O „blahodárných“ účincích mindfulness se můžete dočíst v článcích na této stránce. O mindfulness jako vědecky ověřené metodě již dnes nemusíme pochybovat a objevují se i konkrétní vědecké závěry ohledně terapeutických účinků vaření. Již dříve se ale praktikující terapeuti shodovali na účinnosti kulinářských programů na snižování hladiny stresu zúčastněných pacientů.
Studie z roku 2018 poukazuje na další výhodu kulinářských programů v nemocničních a rehabilitačních zařízeních. Vaření přináší pozitivní vliv na socializaci v komunitách, sebedůvěru a kladný postoj k vlastní osobě a celkovou kvalitu života. Tajemství dobrého pocitu z vaření se také skrývá v přípravě jídla nejen pro sebe, ale i pro ostatní. Člověk je tvor společenský a altruistické vaření vytváří a prohlubuje pouta mezi lidmi a pomáhá lidem vést spokojenější život.
Něco na tom vaření bude
Při domácím vaření tak může profitovat ze všímavosti každý z nás. Zkuste se při příštím vaření na chvíli zastavit, zbystřit své smysly a vnímat pouze potraviny, se kterými zrovna vaříte, jejich tvar, strukturu a vůni. Pokud nemáte mageirokofobii, chorobný strach z vaření, nemusíte se ani obávat výsledku vašeho snažení, jelikož už sám proces (vaření) je léčbou.
A i při samotné konzumaci jídla můžeme využít všímavosti a uvědomit si, zda se zrovna opravdu potřebujeme najíst nebo jestli jíme jenom proto, že se nudíme či jsme ve stresu. Díky tomu můžeme posoudit nutnost našeho příchodu k ledničce, její otevření a vybírání si něčeho dobrého na zub. Chronickým dietářům to pak může pomoci nějaké to kilo shodit.
Posledním tipem, který přichází z manželských poraden v USA, je párové vaření. To prohlubuje soudržnost páru a jejich kooperaci. Souhra v kuchyni vyžaduje také vysokou míru komunikace, ze které může pár těžit i ve chvílích bez pánviček a vařeček v rukách.
Vaření nás sbližuje, běžte si něco uvařit.
Zdroje:
Farmer, N., Touchton-Leonard, K., & Ross, A. (2018). Psychosocial benefits of cooking interventions: A systematic review. Health Education & Behavior, 45(2), 167-180.
Autor: Mgr. Mikuláš Jakubů, psychológ